Výběr štěňete ČSV

Než se rozhodnete pro plemeno Československý vlčák, musíte si uvědomit, že ho nikdy nesmíte odsunout na druhou kolej.
Musí žít v pravém slova smyslu s vámi a to se nesmí změnit ani když si pořídíte novou přítelkyni (přítele), přírůstek do rodiny nebo "jen" novou práci.
Velice těžce nese každou změnu majitele kdyby jste ho jen "odsunuli" k babičce na venkov.

Pokud jste se opravdu rozhodli, máte před sebou další dilema a to jestli si pořídíte psa nebo fenu……

Dominantnější pes může časem dojít k (celkem pravdivému) závěru, že páníček nemá vlastnosti vůdce smečky.
Nic neslyší, necítí, na šera nevidí ani nos mezi očima , za nejbližším rohem se ztratí a ani inteligence mu matka příroda moc nenadělila…..
Zkrátka bude lépe, když ho u vesla vystřídá schopnější PAN PES a člověku v téhle situaci dá moře práce aby se tak nestalo.

Zatím co sebevědomá fenka si nechá svou nezávislost a člověk jí začne být lhostejný, podle ní není o čem diskutovat.

Málo sebevědomá fenka, ale i pes, naopak potřebují vedení.
Aby se z nich stali sebevědomí jedinci musíte jim jít příkladem a to ať se jedná jen o překážku na cvičáku, nebo o úchyla za rohem.
Až dospějí tak vám to vše vrátí a bude z nich skvělí obranář který hned tak neuteče, ale taky bezdůvodně nikoho nenapadne.

V pubertě (10měsíců – x let) vám pes bude komentovat ať už pohledem nebo hlasem jestli je nutné vše co po něm chcete (zrovna mám na práci důležitější, třeba tam to krásně voní).

Zatím co fenka je dáma, která rovnou zařídí vše tak, aby jste si vše odcvičili sami a ještě jí za to málem poděkovali.

Možná vás napadlo, co tak rovnou dva, aspoň se jeden nebude nudit, když budeme v práci.
Je to opravdu krásný pohled, když si spolu čsv hrají,ale má to své nevýhody.
Výchova jednoho štěňátka zabere veškerý váš volný čas a je zapotřebí velkého pochopení rodiny, už proto doporučuji počkat až úspěšně zvládnete dospívání jednoho a pokud vás touha po páru nepřejde, začít uvažovat o druhém.

Další překážkou v případě, že se rozhodnete pro psa a fenu, může být období hárání.
V téhle době musíte mít možnost je 100% oddělit, což mohou hlasitě komentovat.
Vlčí vytí je sice nádherné, ale většině sousedům se nelíbí. Jsou velice vynalézaví v tom jak se dostat tam kam chtějí.
Přelezou, přeskočí, podhrabou, otevřou nebo prokoušou vše co není dostatečně pevné nebo pevně uzavřené ze všech stran.
Navíc se vám nemusí podařit sestavit chovný pár.
Co se krevních linií týče s tím vám ochotně poradí poradci chovu, ale nikdo se vám nezaručí že se u obou nevyskytnou stejné nedostatky nebo že výsledek RTG bude takový jaký potřebujete.

V případě, že se rozhodnete pro pár pes-pes(fena-fena) bude problém s rozdělením také pokud narazíte na dva dominantní jedince a
navíc uděláte jakoukoliv chybu ve výchově.
Pokud bude chyba hodně závažná nebo jich bude víc, můžou se ze zamýšlených kamarádů stát nepřátelé na život a na smrt.

Už jste se rozhodli?

Máte před sebou další otázku a to: Jaký je nejvhodnější věk k odběru štěněte?

U většiny plemen je nejvhodnější věk kolem 3měsíců.
ČSV se díky vlčí krvi vyvíjí rychleji, ve věku tří týdnů příjmá masitou potravu, čtyř týdnů se dobře orientuje ve svém okolí a
v pěti týdnech je v podstatě připraveno k odběru.
Časným odběrem můžete připravit podmínky (ať už kladné nebo ne) k většímu ovlivňování chování štěněte v dospělosti.
Navíc si můžete po poradě s veterinářem určit vhodný způsob vakcinace vzhledem k svému okolí.
Nevýhodou je zajištění celodenní péče, nejvhodnější je vzít si 1-2 týdny dovolené.

Kolem 3.měsíce je štěňátko naočkováno proti základním nemocem a stačí je krmit 3x denně , ale
také prošlo důležitým obdobím vývoje zcela mimo vaši kontrolu. Má svoji smečku a vy musíte získávat jeho důvěru v smečku novou a
nové prostředí.
Také budete muset pečlivěji rozvíjet jejich povahové a psychické vlastnosti.

Na závěr pár slov k průkazu původu.

Nebojte se rozhodnutí pro psa s PP, ten vás k ničemu nezavazuje.
Nemusíte objíždět výstavy ani soutěže, jen máte jistotu že vám ze štěněte vyroste opravdu to plemeno, které jste si vybrali a nebudete se divit,
jak to že se v dospělosti nepodobá rodičům.
Chovní jedinci musí splnit určité podmínky (každé plemeno má jiné) jinak jsou s chovu vyřazeni, a to můžou být jak ze zdravotních důvodů,
dědičných vad, ale i pro agresivitu.

V PP jsou uvedeny veškeré údaje o psu. Jméno, chov. stanice, pohlaví, datum narození, typ a barva srsti, číslo zápisu do plemenné knihy,
její zkratku, tetovací číslo nebo číslo čipu a minimálně třígenerační rodokmen.
Dále v něm musí být podpis zástupce plemenné knihy a jméno chovatele, jeho adresa a podpis.
Chovatel odpovídá za správné údaje a předání novému majiteli, jehož jméno, adresa a podpis zde též musí být, jinak je (stejně jako v případě,
že chybí něco jiného) neplatný.

A teď už záleží jen na vás, jestli budete mít radost z pejska doma a na výletech (základní výcvik vřele doporučuji majitelům všech psů)
anebo zkusíte také výstavy nebo sportovní soutěže.

Jen bych doporučila (jeto opravdu jen doporučení, ne povinnost) štěňátko předvést na svodech a bonitacích i když se nechcete zabývat chovem.
Je to zároveň i přehled vývoje plemene pro ostatní, kteří se chovem zabývají a chovatelé budou rádi, když jejich odchovy ukážou jak jsou krásní.

M.Bulíková

- zpět -